Obsah
Doslovný význam a sémantika slova „volání kuřete“
Doslova se slovo „kuře“ v čínštině „jiaoji“ obvykle vztahuje na drůbež, ale ve slangu se „kuře“ používá k označení sexuálních pracovnic, zejména sexuálních pracovnic.
V kantonštině se slovo „kuře“ často používá k označení sexuálních pracovnic, zejména sexuálních pracovnic. Toto slovo mohlo pocházet z raného hanlivého nebo eufemistického výrazu pro sexuální pracovnice, podobného anglickým slovům „bird“ nebo „chick“ používaným k označení žen, která později nabyla specifického významu.
V minulosti se nevěstincům v některých oblastech říkalo „kuřecí domy“, protože sexuální pracovnice byly metaforicky označovány jako „kuřata“. Proto se návštěva nevěstince za účelem vyhledání služeb nazývá „volání kuřete“, což znamená jít do „kuřáku“ a najít si „kuře“.
„Jiao“ znamená přivolat nebo zavolat a společně s tím „jiaoji“ znamená pozvat sexuální pracovnice. Vznik tohoto slova však není jednoduchým doslovným spojením, ale úzce souvisí s vývojem historie, kultury a jazyka.
„Jiaoji“ doslova znamená „zavolat kuře“, což se v širším smyslu týká nalezení nebo přivolání sexuálních pracovnic a popisuje akt nabízení prostituce.
Historický původ a vývoj slov
Neexistuje žádný přesný dokumentární záznam o původu termínu „jiaoji“, ale můžeme odvodit jeho možný proces vzniku z historického kontextu. Ve starověké Číně, ačkoli sexuální průmysl existoval již dlouhou dobu, jeho název byl často vyjadřován obskurnějším způsobem, jako například „bordel“, „prostitutka“ nebo „prostitička“. Se změnami v moderní společnosti, zejména s rozvojem urbanizace a komercializace, se sexuální průmysl v některých oblastech postupně otevřel a v jazyce se objevil nový slang, který tento jev popisuje.
„Kuře“ jako synonymum pro sexuální pracovnice může mít hlubokou souvislost s kantonskou kulturou. V Hongkongu a Kuang-tungu se výraz „kuře“ již dlouho používá k označení prostitutek, což může souviset s místním dialektem a kulturním zázemím. Například v kantonštině není slovo „kuře“ jen názvem zvířete, ale často se používá i k popisu něčeho vulgárního nebo frivolního. Toto užívání se postupně stalo populárním v Hongkongu na počátku 20. století a s šířením kantonské kultury ovlivnilo i další čínsky mluvící regiony.
Pokud jde o konkrétní termín „volání prostitutky“, může to souviset s komercializací sexuálních transakcí v moderním městském životě. V hongkongských čtvrtích s červenými lucernami a na dalších místech klienti obvykle kontaktují sexuální pracovníky specifickými způsoby, jako jsou telefonické předvolání nebo zprostředkovatelská domluva. Tento akt „přivolání“ je zjednodušeně na „volání“ a sexuálním pracovnicím se říká „kuřata“, takže se „volání kuřat“ stalo výstižným a názorným termínem.
Kulturní a sociální kontext
Popularita termínu „nazývat prostitutku“ je neoddělitelná od sociálního a kulturního pozadí, které za ním stojí. Zaprvé, sexuální průmysl se v čínské společnosti dlouhodobě nachází v šedé zóně morálky a práva, což způsobuje, že související slova mají často nejasné nebo hanlivé konotace. Jako slang se výraz „nazývat prostitutkou“ vyhýbá přímému použití přímočarých slov jako „prostitutka“ a zároveň bagatelizuje morální kontroverzi daného chování humorným nebo frivolním jazykem. Tato jazyková strategie do jisté míry odráží rozporuplný postoj společnosti k sexuálnímu průmyslu: poptávka je tu, ale také se snaží skrýt její citlivost jazykem.
Za druhé, popularita „volání prostitutek“ také úzce souvisí s rozvojem městské kultury. Ve vysoce komercializovaných regionech, jako je Hongkong a Macao, se sexuální průmysl v polovině až koncem 20. století postupně formoval v relativně zralý trh. S popularizací moderních komunikačních nástrojů, jako jsou telefony a internet, se způsob předvolání sexuálních pracovnic stal pohodlnějším. Vznik termínu „volání prostitutce“ dokonale zapadá do tohoto rychlého a pohodlného transakčního modelu a stal se snadno srozumitelným výrazem.
Kromě toho nelze ignorovat vliv kantonské kultury. Jako jedno z kulturních center čínského světa měl hongkongský jazyk a slang hluboký dopad na další regiony. Termín „叫鸡“ se rozšířil z Hongkongu do dalších čínsky mluvících regionů a je dokonce široce používán i v některých regionech, kde se nemluví kantonsky, což ukazuje silnou vitalitu jazyka v kulturní výměně.
Metafora a symbolika v jazyce
V lingvistice je „nazývat prostitutkou“ metaforický výraz. Přirovnáváním sexuálních pracovnic k „prostitutkám“ se jazyk zjednodušuje a zároveň se nese určitý hanlivý podtón. Tato metafora neexistuje izolovaně, ale odráží podobné jevy v jiných jazycích. Například slovo „chick“ v angličtině se někdy používá k označení mladých žen s lehkovážnou konotací; Ve francouzštině existuje podobný slang, který používá zvířata k metaforickému znázornění sexuálních pracovnic. Tento mezikulturní jazykový fenomén naznačuje, že lidé mají tendenci používat metafory nebo nepřímé metody při popisu citlivých témat, aby se vyhnuli přímému dotýkání morálních nebo společenských tabu.
Termín „volání prostitutky“ však také vyvolal určitou kontroverzi. Někteří lidé se domnívají, že tento termín představuje jazykové znevažování sexuálních pracovnic a posiluje stigma vůči této skupině. V posledních letech, s rostoucím povědomím o rovnosti žen a mužů a lidských právech, začala některá sociální hnutí volat po používání neutrálnějších nebo uctivějších termínů pro popis sexuálních pracovnic, jako například „sexuální pracovnice“ místo „prostitutky“ nebo „kuřata“. Tato změna odráží vzájemný vliv mezi jazykem a společenskými hodnotami.
Konec volání kuřat
Jako slang se může „nazývat prostitutkou“ na první pohled zdát jednoduché, ale ve skutečnosti obsahuje bohaté historické, kulturní a jazykové konotace. Jeho původ může úzce souviset s kantonskou kulturou, urbanizací a komercializací sexuálního průmyslu, zatímco jeho popularita odráží komplexní postoj čínské společnosti k sexuálním tématům. Z jazykového hlediska je „nazývat prostitutkou“ typickým metaforickým výrazem, který zjednodušuje popis citlivých témat pomocí zvířecí symboliky a má také jistou hanlivou konotaci.
S pokrokem společnosti a změnou pojmů může budoucnost slov jako „nazývat prostitutkou“ čelit výzvám. Jazyk jako nositel kultury nejen odráží společenskou realitu, ale také ovlivňuje hodnoty lidí. Při diskusi o termínu „nazývat prostitutkou“ bychom se měli zamyslet také nad sociální strukturou a mocenskými vztahy, které se za tímto jazykem skrývají, a na související jevy pohlížet s inkluzivnějším a respektujícím přístupem. Pochopení původu a významu slova „volat kuře“ v konečném důsledku není jen zkoumáním jazyka, ale také hlubokou reflexí kultury a historie.
Další čtení:
