Sexuální práva osob s tělesným postižením
Lidé s tělesným postiženímMít totéž co ostatníSexuální právaTo zahrnuje zkoumání intimních vztahů a naplňování potřeb.Sexuální potřebyPrávo na přístup k informacím o sexuálním zdraví. Toto je Charta OSN.Úmluva o právech osob se zdravotním postižením(ÚPZPZákladní lidská práva osob se zdravotním postižením jsou jasně zaručena. Kvůli bariérám v mobilitě, sociálnímu stigmatu nebo zdravotním omezením však mnoho osob se zdravotním postižením shledává obtížné tato práva realizovat. V této souvislosti se „sexuálními službami“ rozumí sexuální poradenství, dotyková terapie nebo podpora intimního života poskytovaná profesionály nebo dobrovolníky s cílem pomoci osobám se zdravotním postižením prožít sexuální potěšení a emocionální spojení, spíše než aby se jednalo o čistě komerční transakci.
Obsah
Globální status quo a vzorce
Modely sexuální podpory pro osoby se zdravotním postižením se liší v jednotlivých zemíchzákon,kulturaaetikaRozdíly lze rozdělit hlavně do následujících typů:
- Sexuální asistence / Dotyková terapieOdborníci poskytují neinvazivní dotyky, masáže nebo intimní vedení, aby pomohli lidem s postižením znovuobjevit jejich tělo. Běžné v Nizozemsku, Německu, Švýcarsku a Austrálii (např. prostřednictvím organizací jako Touching Base) je toto považováno za součást lékařských nebo sociálních služeb.
- Terapie náhradním partneremVe spolupráci se sexuálním terapeutem poskytují náhradní partneři zážitky od emocionální komunikace až po sexuální intimitu a pomáhají překonávat úzkost nebo bariéry. V USA a Kanadě existují profesní sdružení (například IPSA), ale tato praxe se nachází v právní šedé zóně.
- Dobrovolnická doručovací službaNapříklad organizace „Hand Angels“ na Tchaj-wanu poskytuje volné ruce těžce postiženým mužům a klade důraz spíše na sexuální práva než na komerční zájmy.
- Komerční službyNěkteré země umožňují sexuálním pracovníkům poskytovat adaptivní služby (jako je úprava polohy a používání asistenčních pomůcek), ale většina regionů to zakazuje nebo má v tomto ohledu šedou zónu.
Data z roku 2025 ukazují, že přibližně 30–501 osob se zdravotním postižením (TP3T) uvede sexuální nespokojenost, a to především kvůli nedostatku podpory, nikoli kvůli nedostatku touhy.

Aktuální situace v Asii (Tchaj-wan, Hongkong, pevninská Čína)
Asijská konzervativní kultura činí tuto otázku citlivou; komerční služby jsou často nelegální, ale existují neziskové nebo zdravotnické modely.
- Tchaj-wan →Andělská rukaNejznámějším příkladem je poskytování bezplatných služeb honění těžce postiženým mužům s důrazem na to, že „sex je lidské právo“. Kliniky sexuální terapie (například Caritas Family Services) nabízejí sexuální poradenství, ale to nezahrnuje přímý sexuální kontakt. Průmysl sexuální práce funguje v šedé zóně, což lidem se zdravotním postižením ztěžuje bezpečný přístup ke službám.
- Hongkong → Neexistují žádné specializované organizace poskytující sexuální služby lidem se zdravotním postižením; sexuální terapie se omezuje na psychologické poradenství (například sdružení pro plánované rodičovství). Sexuální práce je nelegální a lidé se zdravotním postižením se často spoléhají na partnery nebo svépomoc.
- pevnina → Obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování je přísně zakázáno a neexistuje pro něj žádná veřejná podpora. Několik nevládních organizací diskutuje o sexuálních právech osob se zdravotním postižením, ale chybí praktické zkušenosti.

Etické a právní aspekty
- Etické zaměření → Souhlasná způsobilost, zamezení vykořisťování a odborná příprava. Podpora musí rozlišovat mezi terapeutickými a komerčními službami, aby byla zajištěna autonomie osob se zdravotním postižením při vlastním rozhodování.
- Právní šedé zóny → Většina zemí považuje přímé sexuální služby za prostituci (například tchajwanský zákon o udržování sociálního řádu), ale dotyková terapie nebo dobrovolnické modely mohou tomuto trendu čelit. Mezinárodní trend: Země jako Nizozemsko to považují za sociální péči.
- riziko → Nedostatek norem může vést ke zneužívání nebo infekci; nedostatečná podpora může osamělost zhoršit.

Dostupné zdroje a návrhy
- mezinárodní organizace → Touching Base (Austrálie), IPSA (Americká asociace agentů a partnerů).
- Zdroje na Tchaj-wanu → Hand Angels (dobrovolné honění), LGBTQ+ poradenská horká linka (sexuální poradenství).
- návrh → Vyhledejte vyšetření sexuálního terapeuta, prozkoumejte svépomocné hračky (například vibrační pomůcky) a zapojte se do diskusí ve skupinách pro práva osob se zdravotním postižením. Páry se mohou naučit adaptivní sexuální techniky (například úpravu polohy).

10 nejčastějších otázek o sexuálních právech osob s tělesným postižením
-
Mají lidé s tělesným postižením sexuální práva?
Ano! Článek 25 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (CRPD) jasně stanoví, že osoby se zdravotním postižením požívají stejná práva v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví jako ostatní, včetně práva na prožívání sexuality, intimity a sexuálního potěšení. Sexualita je základním lidským právem a neměla by být zbavena kvůli postižení.
-
Mají lidé s postižením sexuální touhy?
Velká většina ano. Průzkum z roku 2025 ukázal, že lidé s postižením 90% nebo vyšším mají sexuální touhy, stejně jako všichni ostatní. Touha nezmizí kvůli fyzickému, smyslovému nebo mentálnímu postižení; jen je někdy způsob, jakým je projevována, odlišný.
-
Mohou se lidé se zdravotním postižením věnovat sexuální aktivitě?
Ano! Mnoho lidí s postižením vede aktivní sexuální život, čehož dosahují pomocí úprav držení těla, pomocných pomůcek (jako jsou vibrační hračky a polohovací polštáře), spolupráce s partnerem nebo profesionální podpory. Sexuální aktivita se neomezuje pouze na penetraci; zahrnuje také dotýkání, orální sex a masturbaci.
-
Co když nedokážete uspokojit své sexuální potřeby?
Můžete vyhledat odbornou podporu, například sexuální terapeuty, sexuální asistenci, terapii s náhradním partnerem nebo dobrovolnické služby (například Hand Angels na Tchaj-wanu, kteří poskytují honění). V některých zemích (například Nizozemsko a Švýcarsko) existují právní sexuální poradci.
-
Mohou partneři z druhé ruky nebo sexuální pracovnice poskytovat služby lidem se zdravotním postižením?
V závislosti na národních zákonech. V regionech, kde je sexuální práce legální (například v Nizozemsku a některých australských státech), mohou sexuální pracovnice poskytovat adaptivní služby (úprava polohy, používání asistenčních pomůcek). Klíčovými principy jsou souhlas, bezpečnost a respekt.
-
Kde se lidé s postižením učí sexuální výchově?
Vyhledejte pomoc u profesních organizací, jako je Taiwan LGBT Hotline, Caritas Family Services, mezinárodních organizací, jako jsou WHO Sexual Health Resources, nebo online kurzů (například podcast Disability After Dark). Školy a organizace sociální péče by měly poskytovat přístupnou sexuální výchovu.
-
Jak může mít partner intimní vztah s osobou s postižením?
Klíčem je komunikace a kreativita: diskuse o preferencích, používání pomocných pomůcek (jako jsou polohovací polštáře a vibrační hračky) a úprava poloh (například ležení na boku nebo sezení). Mnoho párů říká, že postižení ve skutečnosti dělá sex více zaměřeným na emoce a objevování.
-
A co práva na těhotenství a reprodukci?
Lidé se zdravotním postižením mají plná reprodukční práva. Lékařské technologie (jako je umělé oplodnění a náhradní mateřství) a dostupná prenatální péče jsou poměrně pokročilé. Klíčem je podpora lékařských týmů a sociálních zdrojů.
-
Proč společnost často přehlíží sexuální práva lidí s postižením?
Kvůli stigmatu a ignoranci společnost často „desexualizuje“ lidi s postižením (vnímá je jako osoby bez sexuální touhy) nebo považuje sex za „luxus“. To však porušuje lidská práva a iniciativa 2025 toto vnímání aktivně mění.
-
Jak mohu uplatnit svá sexuální práva?
Začněte se sebeuvědoměním: pochopte své tělo, vyhledejte odbornou pomoc a připojte se k podpůrným skupinám (například ke komunitě Hand Angels). Pokud se setkáte s diskriminací, podejte stížnost u organizace pro lidská práva. Pamatujte: vaše přání jsou legitimní a vaše práva by měla být respektována.
Sexuální práva jsou základním právem každého. Zdravotní postižení je jednoduše rozdíl ve fyzické kondici a nemělo by být překážkou. Zdravotní postižení by nemělo jednotlivce zbavovat jejich sexuálních práv; společnost potřebuje větší začlenění a odbornou podporu. V případě dalších dotazů se prosím obraťte na profesní organizaci.
(Zdroj: CRPD, WHO, Hand Angels, zpráva Touching Base 2025)
Další čtení: